Kategorie: Postřehy a úvahy

Valentin Rasputin: Loučení

Tahle proza z díla V.Rasputina mi učarovala,musím se k ní stále vracet.A velice si přeji podělit se s vámi,čtenáři ,o svých dojmech. Spisovatel se narodil a žil na Sibiři,na vesnici u řeky Angary.Je to jediná řeka, která vytéká z Bajkalu,nejhlubšího na světě jezera.Ledová,čistá řeka Angara.Už to jméno je krásné. Na vekém ostrově uprostřed řeky žili lidé celá staletí.Jeden břeh byl nepřístupný,k druhému přijížděl občas nákladní člun,takže spojení s pevninou fungovalo.Ale ti lidé vlastně nepotřebovali příliš věcí, které se kupují, kromě čaje. Byli zvyklí žít skromně a byli se svým životem spokojení.Na Maťoře býval kostel, bolševici ho zbořili a odvezli někam všechny knihy,včetně matričních zápisů,takže mnozí lidé nevěděli přesně, kolik je jim let.Kolčakovci, kteří zde byli před bolševiky, zanechali tu dům -.A lidé, bez kostela a bez kněze,světili po paměti všechny křestanské svátky,věděli,v které době jsou velikonoce,pamatovali také všechno,co se ke svátkům váže.

Do klidného života na ostrově Matora zasáhla jako blesk zpráva,že ostrov bude za 2 roky zaplaven a jeho obyvatelé se mají přichystat ,dostanou nový byt na pevnině.Bylo to někdy v 60tých letech.Mladí lidé na ostrově žádnou bolest neprožívali, mládí si zvykne na každou změnu ,někteří se hned odstěhovali a byli spokojeni s novým životem. Ne tak staří lidé.

Stařenky přibližně stejného věku se scházely u nejstarší z nich, Darji.Dohadovaly se, která z nich je starší,ale bezesporu nejstarší byla právě Darja, mohlo jí být asi 85 let.Nikdy nemluvily o tom ,co se chystá, jako by se jich to netýkalo.Na ostrově se občas objevil cizí člověk,obvykle nějaký chudák, nikdo se neptal, odkud přišel a proč.Jedním z takových chudáků byl Bohovan,to je vše, co o něm věděli .Chodil stále bosý a stařenky si ho oblíbily, zvaly ho na své čajové sedánky.Neuměl rusky a jediné slovo,které používal, bylo velice sprosté, začínalo na „k".Když přišel a hned ve dveřích to ošklivé slovo pronesl, stařenky se rychle obrátily k ikoně v rohu místnosti,aby se pokřižovaly. Ale potom mu nabídly čaj a něco dobrého.Uvařit takový čaj bylo umění,zatápělo se pod samovarem větvičkami určitého stromu,aby čaj krásně voněl. Dalším nově příchozím na ostrov byla malá,ubohá Sima, starala se o chlapečka, dítě své nehodné a zkažené dcery, která ho opustila.Stařenky ji litovaly a hned ji přibraly mezi sebe a pomáhaly jí.

Ale jednou se blížil Bohovan a už z dálky něco vykřikoval a ukazoval,aby šly za ním, vypadal velmi rozrušený.Stařenky neváhaly a běžely za ním,vedl je na hřbitov. A tam uviděly něco tak strašného, ,že ani v nejhorším snu by si to neuměly představit:4 cizí chlapi ničili náhrobky,všechny kříže naházeli na hromadu a pálili.Stařenky se do nich pustily, vyhnaly je,ale bylo pozdě,dílo zkázy dokonáno. Ženy,už jich byl celý zástup,šly s křikem a hněvem za předsedou kolchozu a on jim vyšel naproti s člověkem neruského vzhledu a začal jim vysvětlovat, že to bylo nutné kvůli budoucí přehradě,ale ženy ho neposlouchaly, žádná přehrada je nezajímala, takže cizí člověk,ten ,který to měl na svědomí, raději rychle utekl k řece, kde na něj čekala loď.

A od této události si Darja a její přítelkyně uvědomily, že zkáza ostrova je skutečnost,hrozná skutečnost a rychle se blíží.A jenom jedna z nich uposlechla výzvy a se svým manželem se odstěhovali na pevninu,do nové bytovky.Jenomže změna byla tak velká,že Jegor odmítal vyjít z pokoje,jako by ho zavřeli do vězení,za pár týdnů zemřel a jeho žena se vrátila na Maťoru.

A Darja myslela jen na své mrtvé.Představa, že bude pohřbená kdesi daleko od nich ,ji nejvíc trápila.Požádala syna Pavla, který už rok žil na pevnině, aby jejich mrtvé převezl tam na druhou stranu. Pavel souhlasil,ale v továrně, kde pracoval, došlo k úrazu a on,coby dílovedoucí, byl vyšetřován, trvalo to přesně oněch 14 dní ,které zbývaly.

A potom přišlo to nejhorší:paliči.Tak říkali partě cizích lidí, kteří měli za úkol všechno spálit, počínaje lesem,konče staveními.Po celém ostrově se táhnul kouř,děsil lidi a také Darjina kráva cítila blížící se nebezpečí ,odmítala vyjít z chléva,bála se.A Darja, protože nevěděla,co by měla jiného dělat,žila tak, jako by nad ní nevisel Damoklův meč:všechny práce, které patřily k ročnímu období,sklidit úrodu,uklidit světnici, ještě dům vybílila, i když věděla, že zbývá jen pár dní.Jeden z paličů,když šli okolo ,se jí ptal, jestli se nezbláznila,proč natírá vápnem dům,když ho přijdou zítra spálit.Darja ani se na něj nepodívala, s paličem se nemluví.Pavel přišel pro krávu, bylo nařízeno, že ani žádné zvíře nesmí na ostrově zůstat. A kráva,která ho dobře znala,se k němu hned přidala, i na loď nastoupila beze strachu,jakoby cítila, že je zachráněná.Na ostrově zůstalo 5 stařenek,pro Darju měl přijet syn zítra.Nastal večer a poslední noc v rodném domě.Všechno kolem doslova vymřelo.
„Darja se začala modlit.Modlila se celou noc,provinile a pokorně se loučila s chalupou a zdálo se jí,jako by její slova někdo zachycoval,opakoval a odnášel do dáli."

Stařenky našly útočiště v Kolčakově domě, paliči v něm byli ubytovaní,všichni už odešli,své hrozné dílo vykonali.Byl podvečer posledního dne na ostrově ,stařenky si povídají,s nimi malý vnouček Simy a Bohovan.Mezitím na pevnině nastal shon:Starosta v jakési hrůze přiběhl k Pavlovi a poroučí mu,aby okamžitě jel pro svou mámu.Pavel nechápe, ale vidí, že nelze odporovat,jdou pro lodivoda, ten odmítá,že je pozdě a zvedá se mlha, ale starosta jako zběsilý ho donutí,když vyplouvají ,je mlha už tak hustá, že není vidět ani jeden břeh,nevědí ,co se děje a zjištují, že loď stojí,volají o pomoc,nikdo neodpovídá.Starosta zhroucený sedí na podlaze a nemluví.Stařenky v Kolčakově domě se dívají, jak se za okny něco převaluje,ale netuší, co se děje.Cvíli podřimují a když se probudí,je úplná tma, nevidí jedna druhou,proto se neustále ujištují,že jsou všechny:jsi to ty, Darjo? To víš, že jsem,sedím vedle tebe.....To už je nový den?....Pro nás už den nepřijde....Však je to dobře. Jsme spolu a to je dobře.Co víc bysme chtěly?......Nakonec sedí vedle sebe a drží se za ruce.....

- Eva Latifová -

Autor: icon Admin
Vydáno: 9.4. 2025 13:07
Přečteno: 33x
Hodnocení: 100% (hodnoceno 1x)		Hodnotit článek:
 

Komentáře rss

přidat komentář >
Strana:  1

nebyly přidány žádné komentáře