Kostel svaté Maří Magdaleny v Lanškrouně
Občanské sdružení na záchranu kostela sv. Marie Magdaleny v Lanškrouně pro bohoslužebné účely
Menu
Připomínka slavné bitvy
8.září roku 1380 stanulo ruské vojsko tváří v tvář Tatarům na břehu řeky Don a ústí řeky Něprjadny. Poprvé šli do bitvy sjednoceni a rozhodnuti zbavit se ponižujícího mongolského útisku jednou provždy. Byla to slavná bitva, Mamaj byl poražen a utíkal , nikde však nenalezl útočiště. Na místě bojů byl postaven kostelík a pomník, vypadal jako věž vytvořená ze štítů ruských bojovníků.
Připomínka slavné bitvy
8.září roku 1380 stanulo ruské vojsko tváří v tvář Tatarům na břehu řeky Don a ústí řeky Něprjadny. Poprvé šli do bitvy sjednoceni a rozhodnuti zbavit se ponižujícího mongolského útisku jednou provždy. Byla to slavná bitva, Mamaj byl poražen a utíkal , nikde však nenalezl útočiště. Na místě bojů byl postaven kostelík a pomník, vypadal jako věž vytvořená ze štítů ruských bojovníků. V sovětských dobách však zůstal památník opuštěný, protože bolševici přepisovali dějiny a na mnohé události, i když slavné, se mělo zapomenout. Solženicyn popisuje, jak se svými dětmi jel na kole podívat se na ono slavné místo, protože jeho děti byly vychovávány v tradičním duchu.
Píše, jak už z dálky byla vidět baňatá střecha kostela, jenom bylo divné, že chvílemi jakoby mizela. Na místě, zarostlém travou a neudržovaném, pochopili, proč: Všechno, co se dalo odnést a upotřebit, odnesli lidé z okolních vesnic, ze střechy zůstala jen kostra, i podlaha kostela byla rozebrána a jediné, co přečkalo nájezdy zlodějů, byl pomník z rytířských štítů, protože byly svařené zevnitř a prostě nešly rozebrat.
Dávní bojovníci tak sami chránili svou čest.
Na Youtube jsem našla píseň, doprovázenou animovaným filmem o této bitvě. Zpívá ji mladý hlas a píseň je také nová. Svědčí to o mnohém: dnešní generace mladých lidí v Rusku je jinak vychovaná, vědí dobře,na co mají být hrdí. Musíme jim tiše závidět.
Alespoň jsem pro vás přeložila slova, protože video už bohužel z nabídky zmizelo.
Píseň o bitvě na Kulikově poli
překlad: Eva Latifová
Vysoká je modrá tráva pole Kulikova
Jako by pro věčný sen závoj položen.
Rodný dům náš uslyšel tato naše slova :
Lépe potkat smrt v boji,nežli hanbu nést.
Brzy v pole válečné změní se to pole,
Brzy tma už odejde, mlhu odnese.
Brzy kopí zazvoní v cizokrajnývh stanech
A zvednou se k nebesům prapory slovanské
Už se ruská trpělivost zcela vyčerpala,
Vstaňme ,bratři,do boje, za svou rodnou zem!
Nebudeme poprvé z popela se zvedat
A nebude poprvé válka naším křtem.
Ať pomůže ostrý meč a kůň okřídlený,
Netruchli už nad ničím v tento svatý čas.
S námi Bůh a svatá Rus, náš boj posvěcený,
Ten, kdo živý zůstane, vzpomene na nás !
Autor:  AdminVydáno: 3.10. 2012 07:49 Přečteno: 4497x Hodnocení: neohodnoceno | Hodnotit článek: |
Komentáře
nebyly přidány žádné komentáře