Menu

Andělé mého bratra

V učebnici českého jazyka, kterou jsme používali na střední škole, byl jeden zajímavý a zvláštní text. Bylo to vyprávění o ženě, která si na dovolené jde zaplavat v moři, kamarádka se opaluje na břehu. Plave se jí dobře, ale najednou si uvědomí, že něco není v pořádku, je příliš daleko a přecenila své síly.

Tenhle příběh z učebnice mě zaujal, protože je téměř totožný s příběhem mého bratra. Když mu bylo asi 7 let, byl s rodiči v tehdejší NDR u moře. Naši si s někým povídali a ani si nevšimli, že byla vyvěšena vlajka, která znamená odliv a zákaz koupání. A když se rozhlédli po děcku, viděli jen šedivé prázdné moře a na něm, někde v dálce na obzoru, žlutá nafukovací matrace, která ho pomalu odnášela kamsi do Dánska. Mezitím ho zpozorovali i ostatní lidé, volali pobřežní stráž, ale náhle si všimli, že žlutá matrace se proti odlivu pomalu vrací ke břehu, někdo ji tlačil před sebou. Rodiče se vrhli k chlapci, jestli je v pořádku, ten byl naprosto klidný a když se začali shánět po zachránci, aby mu poděkovali, byl pryč a nikdo nedokázal říci, kam zmizel.

Tato příhoda se v rodině často vypravuje a všichni jsme přesvědčeni, že to byl anděl strážný. A bratr si vzpomíná, že tajemný zachránce na něho mluvil, že se usmíval a on že neměl vůbec strach. Od té doby mu stále připomínáme, že anděl ho zachránil a že má za co být vděčný.

Anděl strážný mého bratra se mu připomněl ještě víckrát, nejzáhadnější byla příhoda na dálnici: Bratr jezdí často do Prahy a tenkrát jel navečer, po dálnici, velkou rychlostí. Cestou míjel děsivě vyhlížející nehodu a potom cítil, že se zadním kolem není něco v pořádku. Zastavit se nedalo, tak ujel ještě pár kilomtrů, než našel odstavné místo. Bylo prázdné, žádné auto tam nestálo, úplná tma. Zjistil, že kolo je proděravělé, zastavil na poslední chvíli, asi najel na něco ostrého, když míjel tu havárii. Už viděl, jak stráví celou noc čekáním na automechanika ,ale najednou u něj stál mladý muž, usmíval se a řekl: Já vám to kolo vyměním. Byl velmi zručný, v mžiku bylo auto opravené a bratr se natáhl do vozu, aby mu zaplatil. Mladík však zmizel stejně jako se objevil, byla tma a nikde nikdo. Teprve teď ho zamrazilo, když si uvědomil, kdo mu pomohl. Já jsem se potom, když nám to vyprávěl, vyptávala, jak anděl vypadal, prý měl světlé vlasy, hezky se usmíval a vzbuzoval důvěru.

Potom se anděl objevil bratrovi ještě několikrát, jenže on je racionalista a rád by věřil na náhodu. Ale my víme, že andělé si ho oblíbili, že nad ním drží ochrannou ruku. Já jsem nikdy nic podobného nezažila, i když se k andělu strážnému denně modlím. Možná právě proto se mu zjevuje , jako se Pán Ježíš musel zjevit nevěřícímu Tomášovi, aby uvěřil.

Eva Latifová

Autor: Admin Vydáno: 2.11. 2012 11:35 Přečteno: 4403x Hodnocení: 100% (hodnoceno 3x)

Hodnotit článek: 0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%100%

Copyright © 2008 | Design © [w]