Dokážete si představit, že by současný a uznávaný režisér natočil film o bestii v lidské podobě, o známém vrahu a trýzniteli lidí, o doktorovi Mengelemu, jehož zvěrstva zná podrobně celý svět a jehož oběti, pokud přežily, dosud mohou o něm svědčit?
Když jsem se dočetla, že Rusové natočili nový velkofilm o admirálu Kolčakovi, začala jsem hned pátrat, kde bych ho mohla sehnat. Byla jsem zvědavá, jak ruský současný režisér zpracoval tragické události, které uvrhly celé Rusko do 70- ti leté éry bolševismu. Admirál Kolčak mě také zajímal, takže jsem se těšila, že film ukáže jeho osobnost, pro kterou ho Rusové milovali. Byl to hrdina několika válek, zároveň vědec, cestovatel, prostě někdo, na koho může být národ pyšný. Viděla jsem jeho fotografii s českým generálem Gajdou. Zatímco Gajda vypadá jako pravý ostřílený a tvrdý válečník, Kolčak má klidný výraz a trochu zasněný pohled, byl to hezký a důstojný muž. Nejvíc jsem se těšila, že se dozvím, jak dnes Rusové vidí účast našich legionářů v jejich občanské válce, jak a zdali jsou nám vděčni, nebo jestli je pravda, co píše Ivan Savický : Rusové nám nikdy neodpustí, že naši legionáři vydali Kolčaka bolševikům.
Když jsem si přečetla program cesty Svatého otce, bylo mi jasné, že na něho budu čekat u Jezulátka, které je prvním bodem jeho cesty. Také mi bylo jasné, proč zamíří právě sem, na místo, které zná a uctívá celý katolický svět, ale obyvatelé Prahy mnohdy ani nevědí, kde je a hlavně proč tam směřují celé výpravy.
Možná to také znáte. Vidíte z dálky krásný moderní kostel. Chvíli přemýšlíte, zda je protestantský nebo katolický. Ale na protestantský je až moc velký a hezký. S těšením vejdete dovnitř a nejste zklamáni - interiér nemá chybu. Pokleknete a pomodlíte se. A není to ono. .... Proklikněte název článku a přečtěte si celý obsah ...
V Karmelitánském nakladatelství vyšla zajímavá kniha stojící za nahlédnutí. Kniha se obrací ke každému, kdo chce jít dál v poznání Boha i sebe, kdo hledá harmonizující, vyvážený pohled na svůj vztah k Bohu a zároveň usiluje o nalezení vlastní identity. Svatý Pavel zvolal: "Což nevíte, že jste chrámem Ducha svatého?" A Jo Croissant mu s nadšením odpovídá: "Ano, naše tělo je skutečně místem přebývání Svatého Ducha. On je cestou, která nás vede do Otcova srdce.
Často slýcháme výtku, že křesťanství selhalo. Neselhalo křesťanství, nýbrž křesťané. Nežijeme vždy ve shodě s evangeliem. Jak by se mohl celý svět řídit křesťanskými zásadami, když se to tak často nedaří ani nám, kteří nosíme a vyznáváme Kristovo jméno! My křesťané tvoříme „malé stádo". Nevěřící svět je v přesile, ale cožpak by se i on neobrátil, kdyby se to malé stádo důsledně obrátilo ke Kristu a bezvýhradně plnilo jeho příkazy? K tomu, abychom ze světa sprovodili všechny války, zločiny, násilí, nenávist, nepřátelství, nespravedlnost a krutost, by možná ani nebylo zapotřebí, aby se obrátil rázem celý svět. Pravděpodobně by stačilo, kdyby se upřímně obrátili všichni katolíci, zvláště ti, kteří se domnívají, že obrácení nepotřebují...
„Co jsme to udělali?“ Tento titul má malá knížka publikovaná v Rakousku. Na první stránce je roztomilý obrázek vesničky v alpském údolí. Na pozadí jsou hory, uprostřed zelených lánů kostelík a okolo něho seskupené chaloupky jako kuřátka okolo slepičky, květy okolo cesty.
Ačkoli rodem z Lanškrouna a vyrostlý nedaleko v Sázavě, našel jsem nový domov v Jindřichově Hradci, a tak jsem se teprve nedávno dozvěděl, že kostel sv. Marie Magdalény v Lanškrouně má snad být podle návrhu pana faráře Czendlika předán ke světským účelům.
Všimli jste si, že se něco mění k lepšímu? Je to velmi nepatrná změna, velmi nenápadná, ale je tady. Zatímco ještě nedávno se všechny tzv. inteligentní noviny na Velikonoce předháněly...