29.5.2018 Chudý mecenáš z Komi /reportáž/ Obyvatel vesnice Ajkino Usť- Vyruského okresu Komi v lednu t.r. daroval 1milion rublů reabilitačnímu centru ve vesnici Gam. O svém činu Jevgenij Vasiljevič nikomu neřekl. Ale v centru Gavroš, když obdrželi tento na vesnické poměry obrovský obnos od neznámého dárce, sami začali pátrat, kdo to je a co ho k takovému gestu přivedlo.
Jako jediná žijící členka rodiny starověrců, které našli geologové v roce 1978 v Západních Sajánech, Agafja Lykova ukázala své obydlí korespondentům Rossija segodnja. Její blízcí žili v izolaci od roku 1937. Dlouhé roky se snažili uchránit rodinu před vlivem světa kvůli své víře. Dnes žije Agafja Lykova v tajze sama.
8. květen v Čechách roku 2014 /Eva Latifová Právě jsem byla svědkem trapné podívané na čt24. Měla název Pietní akt k 69. výročí konce války.Vojáci v divadelních kostýmech pochodovali sem a tam, přinášeli a odnášeli různé prapory, kladli věnce.
23.3.2017 Ženy ve válce - pravda, o které se nemluví / z knihy Světlany Alexievič, vzpomínky žen, veteránů VOV /
5.8.2016 Alexandr Artamonov : Ve Francie je křesťanství určeno k eutanázii Kostel sv.Rity, ochránkyně zvířat, v historické části Paříže. Časné ráno. Nevelký středověký historický kostel je zpola zaplněný- z větší části starými lidmi. Kněz středního věku právě pozdvihuje nad hlavu pohár. Přítomní si klekají.....A v tomto okamžiku za dupání těžkých bot, všichni v černém, vtrhnou do kostela francouzští "omonovci". Stojí před oltářem a čtou výnos místního prefekta o okamžitém uzavření kostela. Ukáže se, že toto území už je prodané a určeno k stavbě. Na místě historické památky bude parkoviště. Kostel je posouzen jako "nepředstavující kulturní hodnotu a je doporučen ke zbourání pro svůj špatný stav". Kněz mlčky poslouchá, pak roztáhne ruce, lehá si před oltář, snaží se ochránit místo nekrvavé oběti. Policajti ho vytáhnou z kostela. Křik, rvačka, emoce.....
Poslední číslo Týdne vyšlo s provokativním názvem k chystaným oslavám narození Karla IV: byl to prý Francouz, despota a proutník. Text uvnitř už provokativní není, ale přesto v něm něco důležitého a zásadního k pochopení královy osobnosti chybí. Nebudu opakovat známé události z králova dětství, jeho výchova začala v Paříži, kam ho otec, Jan Lucemburský, odvezl. V Paříži získal Karel hluboké katolické cítění, které je vlastní románským národům.Ti lnou k církvi a papežskému stolci jako k instituci těsně spojenou s jejich národním životem. Karel toto žhavé katolické ovzduší do sebe nasál v útlém věku. V 15 cti letech opustil Paříž , kolébku evropské vzdělanosti, odnášel si odtud vážný životní názor a představu o povinnostech vladaře...
26.10.2015: Křestanské ghetto v Islámském státě / reportáž Alexandra Koce a Dmitrije Stěšina / Minulý týden se syrský prezident setkal v Damašku s parlamentní delegací a jedno z hlavních vyjádření Bašára Asada se týkalo křestanů :"Budu chránit křestany, protože pouze oni jsou schopni udržet v Sýrii stabilitu a rovnováhu i pro islám."
Současný ruský básník Jevgenij Jevtušenko napsal v Rostově na Donu novou báseň a poslal ji časopisu KP, který ji okamžitě otiskl. Byla jsem možná první čtenář, je krásná a pokusila jsem se ji přeložit.
Konstantin Kovrigin:Proč nelze podívat se do očí dětem Doněcka Věřte, že vozit humanitárku na Donbas vyžaduje pevné nervy a od začátku do konce se musíte zabývat pouze věcmi, které vezete. Zastavujeme v jakémsi malém hornickém městečku a v mžiku před naším autem vyrostla obrovská fronta. Jakmile rozdáte prvním šťastlivcům konzervy, mouku, pohanku, vzorně uložené v krabicích, změní se fronta v dav...
L.N. Tolstoj : Sevastopolské povídky / úryvek / Krymská válka 1855
Jsou upoutávky v TV, které rychle přepínám, nechci je vidět, protože cítím úzkost a bolest, když si uvědomím, jaké hrůzy jsou schopni filmaři přeměnit v červenou knihovnu a la Rosamunda Pilcher.Nahání mi strach, když si uvědomím,jak tvůrci seriálu naprosto pohrdají našimi city a za pomoci pozlátka, barev a kostýmů vytvoří lživý obraz něčeho tak smutného, že se chce plakat.Co ještě si diváci nechají líbit ? ...
Kdysi jsem napsala poznámku k ruskému filmu o admirálu Kolčakovi,přesněji o jeho originální, tedy ruské verzi. Později jsem si koupila i verzi českou a pro zajímavost obě verze porovnám. Takže ještě jednou Admirál.
Byl to přibližně takový den jako dnes - Temné mraky pokrývaly oblohu, déšť a bláto. Nabylo takové teplo, jaké máme tento podzim 2013. Byl 8. listopad 1620...
Tuhle jsem ve společnosti vyslechl debatu na téma „zázrak „.....Uprostřed těch zmatených řečí jsem si vzpomněl na svatého Pavla, jak bylo těžké vysvětlovat na tržišti v Korintě nebo v athénskén aeropágu, co je to víra v Ježíše Krista. Vyslechli ho, ale nepřesvědčil je.
V učebnici českého jazyka, kterou jsme používali na střední škole, byl jeden zajímavý a zvláštní text. Bylo to vyprávění o ženě, která si na dovolené jde zaplavat v moři, kamarádka se opaluje na břehu. Plave se jí dobře, ale najednou si uvědomí, že něco není v pořádku, je příliš daleko a přecenila své síly.