Menu

Kategorie: O životech světců

Svatá Anežka Přemyslovna

Svatá Anežka Přemyslovna

Listopadové události roku 1989 započaly v Římě svatořečením české princezny, abatyše kláštera klarisek, Anežky Přemyslovny. Podle lidové věštby právě tato událost měla přinést štěstí našemu národu.

Anežka byla dcerou českého krále Přemysla Otakara I. A jeho druhé manželky Konstancie Uherské. Od dětství byla vychována k roli budoucí královny. Trávila tedy dětská léta v různých klášterech a toto prostředí a jeho duchovní atmosféru si zamilovala. Proto nakonec uprosila svého otce, aby přestal pro ni plánovat sňatek a místo toho jí dovolil,aby se stala řeholnicí. Její přání bylo vyslyšeno, pro svůj klášter dostala velkorysý pozemek na druhém břehu Vltavy, který se rozkládal mezi dnešními mosty Svatopluka Čecha a Jana Švermy. Anežka Přemyslovna dala zbudovat svůj klášter opravdu velkolepě. Učinila z něj středověkou pevnost, kam se v dobách nepřátelských vpádů uchylovalo obyvatelstvo z celého okolí. Dala postavit tři chrámy, několik kaplí a dva kláštery. Byl to skvost rané gotiky, říkalo se mu také české Assisi a oblast za klášterem byla pojmenována podle hlavního klášterního kostela Na Františku.

Když byla dokončena klášterní stavba 25. března roku 1235, vstoupila tam Anežka ještě se sedmi pannami z předních českých rodů, jak bylo zvykem. Anežka byla velkou ctitelkou sv. Františka a svaté Kláry. Se svolením papeže Řehoře Devátého vznikl tedy klášter klarisek a mužský klášter menších bratrů svatého Františka. Z papežovy vůle se stala Anežka první abatyší kláštera. Anežka si pilně dopisovala se svatou Klárou, která jí poslala darem svůj závoj a růženec a nazývala ji sestrou ze všech nejmilejší. Pravidla této řehole klarisek byla velmi přísná, ale svatý František je zmírnil a papež tyto výjímky potvrdil pro nevlídné a drsné klima naší země, takže české klarisky nemusely chodit bosé a nemusely držet tolik postů. Podle pověsti však Anežka sama dodržovala původní přísné regule. Sama se pak zřekla názvu abatyše a nechala si říkat starší sestra.

Anežka trávila čas na modlitbách a péčí o chudé a nemocné, mnohokrát však byla vytržena proti své vůli z klášterního klidu, protože se na ni obraceli členové královské rodiny, takže musela řešit různé vážné spory rodinné i politické.

6.března roku 1282 onemocněla téměř 80-ti letá abatyše těžkou nemocí a krátce nato zemřela, když se rozloučila laskavými slovy se svými sestrami. Její tělo bylo po 4 dny vystaveno a nával lidu byl obrovský, každý se chtěl dotknut jejího šatu nebo prstenu. Sestry pohřbily Anežku Přemyslovnu v mariánské kapli kláštera před hlavním oltářem. Pověsti mluví o mnohých zázracích, které Anežka za svého života i po smrti vykonala. Proto ji lidé prohlásili za svatou. V polovině 14. století se snažil Karel IV., aby Řím prohlásil Anežku za svatou. Poněvadž se komise dlouho rozhodovala, poručil císař svému nástupci Václavovi, aby v jeho díle pokračoval. Ten však, jak víme, měl docela jiné zájmy.

Místo toho přišla pohroma. Hned na počátku husitských válek vtrhli kališníci do kláštera a obsadili ho. Klarisky se na poslední chvíli zachránily útěkem do okolních domů. Husité přeměnili klášter ve skladiště střelného prachu a nastěhovali sem pražskou chudinu. Když byla v polovině 15. století obnovena žádost o kanonizaci, naskytla se vážná překážka - ve zpustošeném klášteře nebylo možné nalézt hrob ani ostatky dávno zesnulé abatyše. Proto bylo celé jednání zastaveno a klášter zůstal až do roku 1556 prázdný a pustý.

Toho roku pozval Ferdinand I. do Prahy první jezuity a daroval jim Klementinum, kde přebývali 4 dominikáni. Byli posláni výměnou do Anežského kláštera. Ti potom rozparcelovali a prodali celé okolí kláštera. Také dominikáni museli klášter opustit za velkých protikatolických bouří roku 1611, tehdy byly zničeny všechny pražské kláštery kromě Klementina. Až roku 1628 se mohly klarisky vrátit do svého nově vysvěceného kláštera a znovu pátraly po ostatcích Anežky Přemyslovny, ale marně. Poslední ránu svatému místu zasadil Josef II, klarisky musely odejít, všechny obrazy a liturgické předměty byly prodány v dražbě, klášter proměněn v káznici, byty pronajaty chudině.

Pak už byl klášter Anežky, dcery královské, ponechán působení času a pomalému rozpadu. Teprve v 80-tých letech 20. století se komunistický režim pustil do záchrany tohoto krásného místa. Někdy však je lépe nedělat nic. Výsledek je bezduchý areál, kde prapodivní umělci vystavují podivné artefakty, chybí tu cokoliv, co by připomínalo původní určení, prý se tu pořádají i divoké mejdany. Je to smutné. Kdyby se s rekonstrukcí počkalo, dnes by tam znovu sídlily klarisky a všechno by připomínalo slavnou zakladatelku, naši svatou Anežku Přemyslovnu.

 

Autor: Admin Vydáno: 17.9. 2009 21:09 Přečteno: 8675x Hodnocení: 56% (hodnoceno 10x)

Hodnotit článek: 0%10%20%30%40%50%60%70%80%90%100%

Copyright © 2008 | Design © [w]