Proč máme rádi náš kostel

napsala Eva Latifová


O kostele svaté Máří Magdaleny a jeho historii si můžete přečíst odborná pojednání-já se chci jen pokusit vyjádřit, co má tento kostel jedinečného, proč k němu tíhneme, proč jsme smutní, když je opuštěný a zavřený.

Začnu od samotného místa, na kterém stojí. Dnes je to rušná křižovatka, ale kostel stál na tomto místě už téměř 700let, má tedy na své místo plné právo. Právě to místo uprostřed dění bývá používán jeho odpůrci jako argument proti. Ale právě to místo je jeho velkou výhodou!

Vzpomeňte na velká města-kostely tu stojí vždy na nejrušnější třídě, někdy v bloku domů. A jsou otevřené a jsou frekventované právě proto, že jsou tam, kde je nejvíc lidí. Olomouc má mnoho kostelů. Největší z nich, chrám svatého Mořice, je přesně v centru města, vedle je obchodní dům, těsně kolem hlavního vchodu jezdí tramvaje. Vadí to někomu?Svatý Mořic je celý den otevřený a vždycky tu najdete lidi ponořené do modlitby a rozjímání. A nikdo nemá obavy z vandalů. Úcta ke kostelům je lidem vrozená a naše město není výjimkou.

Kostel svaté Máří Magdaleny je jakýsi monolit, zvláštním způsobem nenápadný, dokonale symetrický. Podle jeho věže se člověk orientuje, na jeho věžní hodiny jsme spoléhali  a rádi jsme poslouchali jejich něžné cinknutí.

Pamatuji se, jak vypadal vnitřek kostela ještě v padesátých letech. Největší změny zaznamenal  vstupní prostor. Tady byla kaple, oltář s relikviářem svaté Filomeny, koberce, obrazy. Dnes je tento oltář uvnitř kostela, opřený o zadní stěnu. Byl sem přemístěn z obavy před vandaly. Chtěli bychom ho vrátit zpátky, znovu upravit kapli do důstojné podoby a opatřit ji železnou tepanou mříží, která tu ostatně také kdysi byla.

 Projdeme dveřmi s barevnou vitráží a kostel nás překvapí svou rozlohou a strohostí. také tento prostor vypadal dříve jinak. Stěny byly pokryté ornamenty, iluzivní malba vytvářela postranní oltáře, všechno bylo barevné a bohaté, jako by se barokní výzdoba snažila utlumit přísný klasicistní ráz celé stavby. Když byl kostel v 70. letech opraven a vymalován, nebylo možné, z dobře známých důvodů,  malby rekonstruovat. Výsledek je jiný, ale ne špatný-střízlivá skromnost kostela se tím zdůraznila a je to dobré. Věřící není ničím rozptylován, ten tichý a krásný prostor jako by říkal-soustřeďse!

Na hlavním oltářním obraze je Marie Magdalena ve stejném pohybu a se stejným výrazem, jak ji už kdysi namaloval slavný Tizian-krásná mladá žena s dlouhými vlasy tiziánové barvy. Protože kostelní obrazy byly vždy popisné a informativní, je zde světice v pochmurné jeskyni, v pozadí moře, tmavá noc. Marie Magdalena opravdu prožila zbytek života jako poustevnice v jeskyni.

Také ostatní obrazy mají typicky barokní podobu a barvy, většinou tmavé odstíny okrové. Tváře světců jsou vážné a slavnostní. A náhle se podíváš vzhůru a užasneš-celou okrouhlou kopuli nad oltářem vyplňuje freska v jásavých, veselých téměř impresionistických barvách.  Představující nanebevstoupení Panny Marie. Výjev je opět popisný-všech 12 apoštolů. biblická krajina, andělé kolem postavy Panny Marie. Ale jaký rozdíl!Všechny obličeje vyjadřují radost, nadšení. A je to pouhá náhoda, že barvy jsou zcela jiné-nebo je to umělecký záměr?

Roucha apoštolů jsou citrónově žlutá, andělský šat dokonce v módní pistáciové barvě, Panna Maria v pastelových barvách, růžové a bledě modré. Zdá se, že kostel nám říká-dívej se výš!Tam najdeš radost, tam je tvá naděje-dole vážnost, přísnost, mučednická smrt. nahoře jásavé barvy a věčná radost.
Tohle nám říká náš kostel-dívej se nahoru, tam najdeš radost a naději.
Také proto jej máme rádi.

Každý kostel je vlastně magické místo, Lidé do něj vstupují obtíženi každý svými starostmi smutky, vším, co nás vzdaluje jednoho druhému. A náhle se stane něco zvláštního-za chvíli se toto různorodé společenství jedinců promění v jedinou bytost, která se stejně modlí, stejně vnímá boží slovo, stejně obrací svou mysl k Bohu.

Když opouštíme kostel, naše starosti se k nám opět vrátí, ale my víme, že zázrak se bude opakovat...

Virtuální prohlídka kostela
Virtuální prohlídka kostela - větší rozlišení