Kategorie: Postřehy a úvahy

Recenze o filmu, který jsem neviděla

Dokážete si představit, že by současný a uznávaný režisér natočil film o bestii v lidské podobě, o známém vrahu a trýzniteli lidí, o doktorovi Mengelemu, jehož zvěrstva zná podrobně celý svět a jehož oběti, pokud přežily, dosud mohou o něm svědčit?

Recenze o filmu, který jsem neviděla

Dokážete si představit, že by současný a uznávaný režisér natočil film o bestii v lidské podobě, o známém vrahu a trýzniteli lidí, o doktorovi Mengelemu, jehož zvěrstva zná podrobně celý svět a jehož oběti, pokud přežily, dosud mohou o něm svědčit?

Jistě, to by s mohlo stát, pokud by měl onen režisér chuť a silný žaludek, aby se do takového námětu pustil. Ale těžko bychom si dokázali představit, že by onen režisér vykreslil stvůru, jakou byl Mengele, v podobě naprosto nevinného člověka, proti kterému se všichni spikli, pomluvili ho, ale on se ničeho nedopustil, protože mu nelze vinu dokázat.

Jistě se vám zdá tento příklad absurdní a máte pravdu. A přece se přesně tohle stalo, přesně takhle byla historie znásilněná, události všeobecně známé byly obrácené a postavené na hlavu. Marně a zbytečně ukazovala pracovnice muzea tlustou hromadu spisů a dobových materiálú, případ čachtické paní byl i ve své době dobře známý pro tu šokující krutost, které se ani Mengele nevyrovná.

Vždycky jsem pokládala náš národ za vzdělaný, sečtělý a zdravě skeptický. Když se režisér Jakubisko chlubil, že získá od diváků 3 miliony, které je dlužen, věřila jsem pevně, že naši diváci mu tu radost neudělají, že jeho drzou slátaninu budou prostě bojkotovat. Už vím, že jsem se zmýlila.

Pamatuji se na kratičký rozhovor, který onen génius poskytl novináři přímo v Karlových Varech, kde se film poprvé promítal. Na otázku, jestli sám věří tomu, jak události prezentuje, odpověděl s úsměvem, že on, jako umělec, má právo na uměleckou licenci. Ta by však měla mít své meze.

Někteří režiséři přistupují k historickému námětu s pokorou, jakou si historická pravda zasluhuje, jiní, a je jich dost, jsou přesvědčeni o své výjimečnosti, která jim dává právo zničit vše, čeho se dotknou. Nemohu zapomenout, jak režisér Pitinský jen tak pro své pobavení, udělal frašku z Durychova Bloudění, což je trilogie o 30 - ti leté válce. Místo aby divákům přiblížil tuto tragickou dobu očima spisovatele dlouho zakázaného, oblékl Valdštejnovy vojáky za Číňany, Valdštejn měl legionářskou uniformu a mluvil do mikrofonu atd. Když byl dotazován, proč to všechno, jen se vychytrale usmíval, přesvědčen, že on, génius, nám nic vysvětlovat nemusí.

Omlouvám se, že píšu recenzi o filmu, který jsem neviděla a dodávám, že také neuvidím. Je to jediná obrana proti zpupnosti nadutých a mocných.

Eva Latifová

Komentáře rss


Strana:  1

nebyly přidány žádné komentáře