Kategorie: O životech světců

Svatý Jan Sarkander

Svatý Jan Sarkander


V Olomouci, mezi náměstím a Michalským návrším, stojí okrouhlá stavba bez oken. Vstoupíte dovnitř a překvapí vás zvláštní fialové světlo, které dopadá shora z vysoké kopule. Přistoupíte k zábradlí uprostřed stavby, podíváte se dolů, prostředek je vlastně velikým otvorem, a octnete se ve středověké mučírně. Stojíte na autentickém místě, kde byl v roce 1620 umučen svatý Jan Sarkander. Máte-li odvahu, můžete sestoupit dolů a prohlédnout si mučící nástroje, které se kupodivu dochovaly a jsou vystaveny na původním místě pod skleněným poklopem.

Jan Sarkander byl z našich světců nejméně známý a svatořečen byl až na konci 20. století, ačkoliv snahy o kanonizaci započaly v 18. století. Argumenty proti ho označovaly za jednu z obětí třicetileté války. Moderní historické pojetí pak se snaží bagatelizovat fakt, že tato válka byla především válkou dvou nepřátelských konfesí, katolíků a protestantů.

Na nádvoří lanškrounského zámku stojí vedle sebe sochy svatého Jana Sarkandra a svatého Jana Nepomuckého. Je to náhodné sousedství, byly sem přemístěny, ale hodí se k sobě. Oba světci mají něco společného: oba byli kněží, oba byli umučeni pro zpovědní tajemství.

Život Jana Sarkandra je historicky dobře zdokumentován. Narodil se 20.12.1576 ve Skočově na Těšínsku, rodina se brzy přestěhovala do Příbora z obavy před narůstajícím počtem protestantů v kraji. Víme, že studoval v Olomouci na jezuitských školách a že byl představenými doporučen do pražského Klementina. Ve studiu teologie pak pokračuje ve Štýrském Hradci. Roku 1608 podepisuje manželskou smlouvu, Nevíme však, zdali k uzavření manželství došlo, protože za rok mu kardinál Ditrichštejn udělil nižší kněžské svěcení a v roce 1609 je vysvěcen na kněze a začíná pastorační práci.

Jan Sarkander neměl diplomatické schopnosti svého staršího bratra Mikuláše, také kněze, který mu vždy byl vzorem. Neustále se dostával do drobných konfliktů se svými nadřízenými. Podle dopisů, které se dochovaly, byl velmi přímočarý a naivní. Nejdéle působil v Holešově. Jeho ochráncem byl Ladislav Popel z Lobkovic, byl také jeho zpovědníkem.

Stavovský odboj v Čechách a na Moravě se stal Sarkanderovi osudným. Jeho ochránce byl zatčen, on sám odešel na čas do Čenstochové. Vrátil se do Holešova a podařilo se mu odvrátit zkázu města poukazem na jeho katolický charakter. Nejvyšší sudí a Lobkovicův soused a rival, pan Václav Bítovský, vydal zatykač na všechny katolické kněze. Jan Sarkander je v poutech dopraven do Olomouce, kde je v únoru 1620 obviněn z velezrady a i na tehdejší dobu neslýchaně krutě vyslýchán. Jeho mučení bylo provázeno výhružkami a mělo charakter nenávistné pomsty katolíkům.

Dejme slovo prof. Petru Piťhovi, z jehož studie čerpám :

"Hlouček podnapilých nadutců, kteří pokřikují nadávky, dva tři profesionální sadisti a na háku zavěšené živé lidské tělo, z něhož čouhají obnažené kosti a vyhřezlé vnitřnosti. Malé pohoštění pro diváky stojí opodál.... Sarkandrův příběh spadá do doby, kdy se dějiny lámou a proudy se obracejí směrem k naší současnosti. V olomouckém vězení se můžeme setkat s esencí kořenů toho stromu, z něhož budeme sklízet a sklidili jsme již mnohé plody."

Zbývá ještě zdůraznit, v čem spočívá Svatost Jana Sarkandera. Neprozradil zpovědní tajemství, vydržel mučení, jehož krutost se vymykala každé představě, a protože jeho zdravé tělo ještě nějakou dobu žilo, modlil se pravidelně, za pomoci písařovy malé dcerky, breviář. Dostalo se mu milosti ukázat, že každý kněz je druhý Kristus, tichý a pokorný, bezvýznamný v očích lidí. Zemřel se slovy žalmů na rtech.

Až pojedete do Olomouce, navštivte místo jeho utrpení, místo, kde zemřel 17. března katolický kněz, který nezradil své poslání.

Eva Latifová

Komentáře rss


Strana:  1

nebyly přidány žádné komentáře