Kategorie: Postřehy a úvahy

ON MNE VEDE

Walter J. Ciszek, SJ : On mne vede /výpisky vybrala Eva Latifová/ Když vydal Walter J. Ciszek svou první knihu S Bohem v Rusku, zavalila ho záplava dopisů, kniha měla mimořádný ohlas. A všechny ty dopisy se ptaly na totéž: Jak jste to mohl vydržet a přežít? Všichni už znali Solženicyna, proto se zdálo nemožné přežít v sovětských věznicích a táborech za polárním kruhem 23 let a vrátit se zdravý, svěží tělesně i duševně.

Walter J. Ciszek, SJ : On mne vede /výpisky vybrala Eva Latifová/

Když vydal Walter J. Ciszek svou první knihu S Bohem v Rusku, zavalila ho záplava dopisů, kniha měla mimořádný ohlas. A všechny ty dopisy se ptaly na totéž: Jak jste to mohl vydržet a přežít? Všichni už znali Solženicyna, proto se zdálo nemožné přežít v sovětských věznicích a táborech za polárním kruhem 23 let a vrátit se zdravý, svěží tělesně i duševně. / Autor sám řekl novinářům,že za celých 23 let nebyl ani jediný den nemocný/. Nezbývalo mu, než napsat další knihu, vrátit se znovu k oněm letům a snažit se popsat stav své duše, vysvětlit, co ho vedlo. Také mne to velice zajímalo, proto jsem knihu pozorně pročetla, vypsala jsem si pasáže, které mě obzvlášť zaujaly. Snad něco nového řeknou také vám.

Tělo
Jak mnoho znamená pro člověka jeho tělo, jak zásadní význam pro jeho celkový stav má jeho celková pohoda.... Křesťanská askeze obvykle pohrdá tělem....Podle mne to však není správné. To, k čemu jsem dospěl ve vězeňských táborech, byla obrovská úcta a láska ke svému ubohému starému tělu. Vždyť na něm spočívala tíha veškerých útrap... Intimní vztah mezi duší a tělem je zázrakem stvoření a tajemstvím lidské existence....I Bůh zná pocit únavy, zimy, hladu a bolesti, protože také on přijal lidské tělo.....Tělo je první dar, který dostáváme od svých rodičů. Podepírá nás, vede po celý život a umožňuje nám zažít radosti a strasti.

Kněžství
V každém táboře byli také baptist. duchovní, většinou krajně protikatoličtí, otevřeně nepřátelští. Několik pravoslavných kněží a mnichů, které jsem tam poznal, budili dojem skutečně svatých mužů. Nijak se neprojevovali, vyhýbali se kontroverzím, vedli skromný život modlitby a práce. Ostatní vězni jim projevovali úctu a nechávali je na pokoji.
Ukolem kněze je sloužit lidem kolem sebe, jako mučedník, jako svědek, jako vyznavač Boží prozřetelnosti a Božích záměrů. Po všech letech izolace v Ljubljance jsem cítil radost, že mohu toto vše vykonávat uprostřed strastí a zoufalství ve vězeňských táborech v arktické Sibiři.

Boží království
O moci zla jsem kněžím v táboře nemusel nic vysvětlovat, bylo přímo hmatatelné, měli jsme je všude na očích. Fakt, že ve světě nespoutaně působí síla zla a útočí na lidské mysli, byl stejně skutečný jako ostnatý drát táborového plotu.... Co nás však u vězňů skutečně překvapilo, byla jejich prostota a přímočarost ve víře, houževnatost jejich víry a důvěry v Boha.
Často mě udivovalo, jak někteří lidé v této vyloženě ateistické zemi lnuli ke své víře. Ateismus se učil a kázal všude: v novinách, ve školách, v rozhlase i v televizi.... Víra milionů lidí však i navzdory tomu zůstala nedotčená. Často jsem také žasnul nad cestami Boží prozřetelnosti a tajemným působením Boží milosti, jež udržovala víru v Rusku navzdory absolutní moci, rozhodnuté vykořenit náboženství. Bůh byl v jejich očích stejně skutečný jako jejich vlastní otec, bratr.... Obraceli se k němu v těžkých situacích, důvěřovali mu, obávali se jeho soudu. Jejich víra byla prostá, přímočará a jakoby dětská, taková , jakou Pán podle evangelií vždy chválil.

Lidskost
Obyčejný sovětský člověk je hrdý na to, co jeho země dokázala, i na to, co vykonaly poslední generace. Komunistická ideologie se obrací přímo na lidstvo. Všude je vidět hesla: Vše pro člověka! Člověk, to zní hrdě - Gorkého výrok je citován ve škole i dělníkům, lidem je připomínáno, že mají povinnost jednat jako svědomitá lidská bytost, být poctivý a spolehlivý..... Tato nepřetržitá propaganda jistě přináší ovoce. Jedním z jejích viditelných úspěchů je duch kamarádství, který není nikde zjevnější než zde. Dalším je skutečná hrdost na to, co se vykonalo... Pocit, že jaksi obohatili vlast, vede lidi k tomu, aby se s těmito věcmi ztotožnili a cítili hrdost. Kapitalismus nedokážou pochopit a říkají to otevřeně.
Ale láska k lidstvu? Co to vůbec je ? A jak v rámci komunismu vysvětlit pojem zla? Tito lidé věděli o teroru za Stalina. Prakticky každý v mém okruhu měl přítele nebo příbuzného, který otročil v sibiřských pracovních táborech. Kde tedy byla ona „lidskost", s níž se režim holedbal? Nebo potraty. V našem městě se jich udělá 5 - 6 za týden, je tohle snad lidskost?
Komunismus je nemilosrdný, krutý a násilnický, ale zničil i hodně zkaženého. Tento lid, vystavený útrapám, reagoval na drsné požadavky komunismu obětavě, odevzdaně a se smyslem pro vzájemné bratrství, které by mu mohly závidět i mnohem křesťanštější země.

Americký jezuita Walter Ciszek, v Rusku nazývaný Vladimír Martynovič, za končil svoji druhou knihu takto: „Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? Nic, ani smrt, nás nemůže oddělit od Boha. Je to skutečně příliš prosté, nebo se jen bojíme uvěřit, přijmout to a zcela se tomu oddat? Odpovědět na tuto otázku kladně znamená zakusit mír a objevit smysl života. A to je jediné tajemství, které jsem odhalil. Těm zklamaným, jimž je zatěžko přijmout tak jednoduché vysvětlení a čekají nějaký tajný recept, který by jim změnil život a upevnil jejich víru, a to, co jsem napsal, je pro ně nepřijatelné, mohu vyjádřit jen své politování a účast.

 

Komentáře rss


Strana:  1

nebyly přidány žádné komentáře