Kategorie: Postřehy a úvahy

5.7. - Co mi připomíná dnešní den

Trochu mi to připomíná dnešní politickou situaci v naší zemi: Cyril a Metoděj udělali pro náš národ to nejcennější, to podstatné. Přinesli nám kromě křesťanství také písmo, darovali nám spisovnou řeč našim předkům srozumitelnou, zařadili nás k nejvyspělejším národům tehdejšího světa. A po jejich smrti- čím jsme se jim odvděčili?

Trochu mi to připomíná dnešní politickou situaci v naší zemi: Cyril a Metoděj udělali pro náš národ to nejcennější, to podstatné. Přinesli nám kromě křesťanství také písmo, darovali nám spisovnou řeč našim předkům srozumitelnou, zařadili nás k nejvyspělejším národům tehdejšího světa.A po jejich smrti- čím jsme se jim odvděčili? Metoděj umírá za vlády knížete Svatopluka, který ani nesplnil jeho poslední přání a hned po jeho smrti jsou žáci věrozvěstů týráni ,vyhnáni a 200 jich dokonce prodáno do otroctví.Jejich knihy ničeny a Češi se servilně sklánějí před západem, chtějí se od slovanské církve distancovat.
A jak je to dnes? Sovětští vojáci dali naší zemi a celé Evropě rovněž to nejcennější: porazili fašismus za cenu utrpení a vlastních životů. Byl to nejkrásnější dar a zasloužil by si nehynoucí vděčnost. A místo ní provokace, urážky, se záměrem ukázat našim pánům v Berlíně a v Bruselu, že nemáme s těmito dávnými slovanskými bratry nic, naprosto nic společného.

Bylo by to směšné a trapné, kdyby to nebylo tak smutné.Vždyť každé slovo, v našem i ruském jazyce, upomíná na společný původ, na kdysi jednu společnou řeč.

A tato slovanská řeč byla právě tou příčinou, proč naši předkové radostně a s otevřeným srdcem přijali víru v Ježíše Krista. Církev na slovanské misionáře nikdy nezapomněla, dnes slavíme jejich příchod na Moravu jako státní svátek. Ale o smutném konci jejich mise církev zdvořile a diplomaticky mlčí.Nepřipomíná se, jak Svatopluk a jeho lidé hnali polonahé žáky věrozvěstů k Dunaji, nepřipomíná se, že se jich ujal bulharský car a tento slovanský národ vděčně přijal a zachoval dílo Cyrila a Metoděje. A další ,velký slovanský národ, dosud používá jazyk obou věrozvěstů v pravoslavné liturgii a lidé se modlí staroslověnsky:Gospodi, pomiluj!

Zatímco naše země se dobrovolně vzdala onoho velkého daru, spisovného slovanského jazyka a nahradila ho latinou, kterou ovládalo jenom pár kněží, dílo Konstantina a Metoděje vzkvétalo v zemích, s nimiž máme společný jazyk, v zemích slovanských.

-Eva Latifová - 

Komentáře rss


Strana:  1

nebyly přidány žádné komentáře